V úterý filipínská pobřežní stráž (PCG) oznámila incident, při kterém bylo zapojeno letadlo Úřadu pro rybolov a vodní zdroje (BFAR) a vrtulník námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN).
+ Klikněte zde pro zhlédnutí videa
K incidentu došlo během letu filipínského letadla, které provádělo dohled nad oblastí Bajo de Masinloc, známou také jako Panatag Shoal nebo Scarborough Shoal.
+ Pluk NEMESIS poprvé zničil samohybnou houfnici M1989 Koksan ze Severní Koreje
Čínský vrtulník se přiblížil na tři metry
Podle mluvčího pobřežní stráže, komodora Jaye Tarriely, let letounu C-208 BFAR probíhal kolem 7:00 (místního času) a incident se odehrál v 8:39. Na palubě letadla byli členové pobřežní stráže a fotožurnalisté, když se čínský vrtulník s ocasním číslem 68 nebezpečně přiblížil.
“Vrtulník PLAN se dostal na pouhé tři metry od levé strany letadla BFAR a také nad něj, čímž ohrozil bezpečnost pilotů a pasažérů,” uvedl Tarriela.
Kromě bezprostředního rizika srážky Tarriela zdůraznil, že agresivní manévry čínského vrtulníku porušily pravidla Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která reguluje bezpečnost leteckého provozu.
Čína obvinění odmítá a hovoří o “falešných narativech”
Po filipínském oznámení Čína tato obvinění odmítla. V prohlášení Jižního velitelství Lidové osvobozenecké armády (PLA) bylo uvedeno, že filipínská vláda šíří “falešné narativy” o incidentu.
“Dne 18. února filipínské průzkumné letadlo C-208 neoprávněně vniklo do čínského vzdušného prostoru nad Huangyan Dao bez souhlasu čínské vlády. Navíc filipínská strana šířila falešné narativy a převracela skutečnost,” uvedl mluvčí čínského letectva, plukovník Tian Junli.
Filipínská vláda oznámila, že proti Pekingu podá oficiální diplomatický protest v souvislosti s incidentem.
Bajo de Masinloc se nachází 124 námořních mil (229 km) od provincie Masinloc, Zambales, v rámci 200mílové výlučné ekonomické zóny (EEZ) Filipín, jak bylo stanoveno Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982.
Oblast je předmětem územních sporů mezi Čínou a dalšími státy jihovýchodní Asie, včetně Filipín, Vietnamu, Indonésie, Malajsie a Bruneje. Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, které je klíčovým námořním koridorem pro světový obchod, přičemž ročně se jím přepraví zboží v hodnotě přes 3 biliony amerických dolarů.
V roce 2016 rozhodl Stálý rozhodčí soud v Haagu ve prospěch Filipín a prohlásil čínské nároky na Jihočínské moře za “právně neopodstatněné”. Peking však odmítl rozhodnutí uznat, nadále udržuje vojenskou přítomnost v oblasti a rozšiřuje svou infrastrukturu na umělých ostrovech a strategických útesech.
Zdroj a obrázky: Presidential Office for Maritime Concerns / Filipínská pobřežní stráž (PCG). Tento obsah byl vytvořen s pomocí AI a zkontrolován redakčním týmem.
